Mostecký FK - FC Sparta Brno 1:4

Úvodní utkání rozhodně nebylo snadné, Most má velmi kvalitní ročník 2011, což potvrdil nejen v kvalifikaci, ale konečným 3. místem i v samotném finálovém turnaji. Jenže my měli velkou chuť do hry a touhu uspět, takže se na trávníku odehrávala urputná bitva. Soupeř těžil především z rychlosti a důrazu ve hře tělem, my se však v nasazení nenechali zahanbit a předvedli jsme více kreativity či kombinačních prvků. Vytvořili jsme si slušný náskok a řadu dalších šancí, mostečtí několikrát vykopávali míč z brankové čáry. Za stavu 4:0 jsme inkasovali gól přes celé hřiště, povzbuzený protivník vrhl všechny síly do útoku, avšak v hektickém závěru jsme díky nesmírné bojovnosti i notné dávce štěstí výhru uhájili.

FC Sparta Brno - SK Motorlet Praha 9:3

+ děkovačka

Pražský Motorlet je klub zhruba srovnatelný s námi, co se týče možností výběru a práce s přípravkovou kategorií. Do utkání jsme tentokrát vlétli jako velká voda, pěknými akcemi jsme soupeře zaskočili a během minuty vedli 2:0. Pak ale jakoby nás někdo vypnul, zmizela zodpovědnost při bránění a protože do finálového turnaje se nikdo nedostal omylem, takže i kluci z Motorletu měli své kvality, ještě během prvního střídání bylo srovnáno. Opět přišla nervozita a z ní plynoucí zbrklost, v polovině utkání to bylo 3:3, až poté se nám podařilo odskočit, získat trochu sebevědomí a utkání ovládnout. Málem jsme vyslyšeli volání nadšeného fanclubu po dvouciferné výhře, to bychom ovšem museli mít vyšší procento využitých tutovek.

SK Sparta Kolín - FC Sparta Brno 4:1

Bohužel v následujícím utkání jsme na výkon z prvního kola nenavázali. Kolín, který velmi dobře známe z minirepublik, disponuje rychlostně a silově vybavenými hráči, kteří navíc velmi dobře ovládají míč. A protože jim nechybělo ani sebevědomí, procházeli (příliš snadno) individuálně do střeleckých pozic a než jsme se nadáli, záhy jsme prohrávali 0:3. Pak jsme pochopili, že nás nečeká procházka, ale tuhý boj, získali jsme mírnou převahu, ale vypracované šance jsme zbrkle zahazovali. Naše nervozita s ubíhajícím časem gradovala, zmizela kombinace, dopředu jsme se dostávali buď individuální cestou (na rozdíl od Kolína však ne s elegancí, ale protlačováním) nebo alibistickými dlouhými nákopy, styl okresní přebor, které samozřejmě neměly šanci na úspěch. Soupeř nás prostě zaskočil, našel všechny naše slabiny a ztrestal je.

FC Slovan Liberec - FC Sparta Brno 3:3

+ děkovačka

V cestě nám stál další ligový soupeř a vývoj ve skupině nám velel zvítězit. Začali jsme dobře, poctivě jsme plnili defenzivní úkoly a z rychlých protiútoků jsme získali dvoubrankový náskok, který jsme mohli i navýšit, ale šance jsme nezužitkovali. V polovině utkání to bylo 2:0. Namísto uklidnění však opět zavládla jakási zbrklost a nervozita, přestali jsme kombinovat a začali zase nakopávat míče naslepo směrem dopředu, možná nám ubývaly už i fyzické síly. Přišly chyby, Liberec nakoplo snížení po rohu, hrálo se nahoru dolů ve vysokém tempu, obě strany chybovaly a jednu naši chybu soupeř využil k vyrovnání. Naštěstí jsme dokázali rychle zareagovat a po individuální akci Kikose si znovu vzít vedení. Závěr byl hektický, mohli (a měli) jsme přidat pojistku, šance byly, 1x se míč zastavil o tyč liberecké branky, až v poslední minutě přišla laciná ztráta míče, rychlý brejk s přečíslením a vyrovnání, které jak se nakonec ukázalo - nám zavřelo zlatou bránu.

BOHEMIANS - SPARTA BRNO 3:1

S Bohemkou je to vždy vyrovnaná bitva a nejinak tomu bylo i tentokrát. Bohužel hned v úvodu jsme inkasovali, což poznamenalo náš výkon v prvních minutách. Pak se ale hra vyrovnala a nutno říci, že jsme měli víc střeleckých příležitostí, než soupeř, i vyložené šance, jenže jsme žádnou neproměnili. A naopak, jakmile jsme vyrobili nějakou chybu, Bohemka ji okamžitě ztrestala. Ani za stavu 0:3 jsme to ale nezabalili a odměnou nám bylo alespoň snížení.

SPARTA BRNO - HRADEC KRÁLOVÉ 1:2

Hradec má tradičně skvělou mládež, ještě jsme s nimi nehráli, takže jsme byli zvědavi na srovnání. Byl to celkem hratelný tým, s vynikajícím hráčem v brance, který jim zařídil během 5 minut vedení 0:2. My jsme bohužel hráli špatně, nepřesně a bez dostatečného pohybu, čímž jsme se připravili o naši nejsilnější zbraň, schopnost kreativní kombinace. Bojovali jsme sice, ale upracovaný, klopotný výkon nestačil na víc, než na snížení.

KROMĚŘÍŽ - SPARTA BRNO 2:1

+ děkovačka

Kroměříž sice nemá tak zvučné jméno, ale do Chomutova přivezla sestavu běhavých, rychlostně a technicky dobře vybavených kluků. Rychlost, a to nejen lokomoční, ale i reakční nebo práce s míčem byla zásadním rozdílem ve výkonech týmů. Začátek jsme totálně zaspali, během druhé minuty už to bylo opět 0:2. Když se nám podařilo snížit, trochu jsme ožili, ale nepřesnost, nedůraz, ustrašenost a opětovné nesmyslné nákopy místo fotbalu nás brzdily. Oba týmy mohly v průběhu hry vsítit několik gólů, ale nikomu už se stav změnit nepodařilo, takže po zásluze brala body Kroměříž.

SPARTA BRNO - OLOMOUC 4:3

+ děkovačka

Utkání s Plzeňským Petřínem se nekonalo, protože jejich tým odjel (stejně jako Mladá Boleslav) předčasně z turnaje, skolila ho nákaza z jídla, takže utkání se Sigmou bylo našim posledním vystoupením na turnaji. Oba celky kdesi vydolovaly zbytky fyzických sil, a přestože se nehrálo v žádném závratném tempu, byl to stále tvrdý boj. Zdálo se, že víc těch sil máme my, protože jsme si vypracovali více šancí, ale hlavně jsme nějaké i proměnili, takže jsme v polovině utkání vedli 3:0. Pak jsme ovšem takovými dětskými chybami vrátili soupeře do zápasu, Olomouc snížila a hnala se za vyrovnáním, nicméně už to nestihla.

Rozhovor

Challenge